Národní Pohár Moravy- čtyři zlaté!!!

28.03.2010 17:04

 

Naše výprava na Národní pohár v Lowkicku a Lightcontactu tentokrát směřovala do Vysokého Mýta. Po příjezdu se bojovníci a dvě bojovnice odebrali na nutné předzápasové zařizování jako na každých závodech, u kterého byl i hlavní trenér Alois Škeřík a pomohl také Jan Fendrich, který se jakož to výborný Kickboxer neúčastnil toho klaní, ale pomohl s koučováním a jinými věcmi! Připraven fandit a vypomoct byl také boxer Ondřej Trávníček, který dostal úkol kameramana a fotografa!

Do Lowkicku nastoupili 3 členi a to Martina Müllerová ve váze do 60 kg, Martin Vejvoda ve váze do 75kg a Daniel Trávníček za váhu 71kg.

Tentokrát se v Lowkicku začalo od váhy 75kg,tak že náš borec Vejvoda nastoupili za Irony jako první. Martin zaboxoval velmi dobře jak v prvním kole, tak i ve druhém kole, kde ještě nasadil větší tempo a více delších kombinací, takže vítězství bylo pro borce jasné. S Martinovým druhým zápasem byl trenér také velmi spokojen, i když musím uznat, že Martinovy holeně dostaly zabrat a ještě se mu podařilo si pořádně nakopnout palec, ale držel stále tempo utkání a bodoval, a proto byl i tento zápas pro náš klub v podání Martina Vejvody vítězný. S finálovým zápasem se Martin popral opravdu jako chlap i když na Martinovy byla vidět únava a silná bolest palce na kondici také nepřidala, ale i přesto Martin statečně a odhodlaně nastoupil. Soupeř byl jak silný tak rychlí a ještě trefoval Vejvody rozkopané holeně,a proto se trenér Alois Škeřík rozhodl zápas ukončit kvůli borcově zdraví. Tak tedy Martin si mohl vychutnat opravdu vybojované celkové druhé místo!

Další šla do Lowkicku bojovat Martina Müllerová, která určitě patří mezi špičku bojovníků klubu  Iron-Fighters a hlavně mezi tu nevětší špičku v České republice. Martina soupeřku určitě nepodceňovala, ale zápas jasně a s převahou vyhrála. A tak i nadále jsme mohli vidět krásné utkání a spokojený výraz jak trenéra, tak i bojovnice!

Než šla Martina bojovat finálový zápas šel na řadu Daniel Trávníček. Byl to jeho první zápas v jeho kariéře, a tak jsme se mu snažili dodat alespoň trochu jistoty. Soupeř byl velmi dobrý a opravdu rozjel velké tempo a tak zápas neměl dlouhé trvání a skončil RSC pro Dana. Trenér výkon hodnotil slovy pro Daniel to byla výborná zkušenost a ví na čem má více makat, aby byl schopen držet tempo utkání “.

A je tu finále Martiny. Soupeřka, kterou dostala, se první kolo snažila zvládnout tempo Martiny i když nám bylo jasné, že Martina ještě pořádně neukázala, co umí a soupeřka už měla problémy. Druhé kole jasně ukázala Müllerová kdo je tam šéf a soupeřka si mohla dát jediné za cíl vydržet až dokonce. Zápas dopadl RSC v posledních sekundách, a tak bylo zlato pro Maritnu Müllerovou jasné.

V druhé disciplíně Lightkontaktu nastoupila Alena Paldusová za váhu 55kg a 60kg, bratři Patrik a Petr Záděrovi za váhu 32kg a 42kg. Aleny první zápas dopadl prohrou, i když druhé kolo vítězně strhla na svou stranu, ale bodový rozdíl už nestihla vyrovnat z prvního kola. Alena tak za juniorky měla bronz! Alena nastoupila také za starší žákyně, kde vyhrála zlato.

Mladší Patrik Záděra šel jako první. Bylo to jeho úplně první utkání a tak jsme byli zvědaví, jak se popere jak s psychickým napětím, tak se samotným zápasem. Musím říct, že se od soupeře nenechal ničím překvapit a tak byl zápas pro Patrika vítězný. V tempu pokračovala i v druhé zápase a ještě ho zrychlil, tak, že to nemohlo dopadnout jinak než výhrou. Oba bratry hodně podporoval tatínek a to bylo jen dobře. Patrik nastoupil do finále s velkou chutí pro výhru. A tak se taky stalo. Patrik ukázal co v něm je a může se chlubit zlatem.

Bratr Petr nechtěl zůstat pozadu a ukázal, co umí. První zápas boxoval s větší rozvahou, ale nic nepodcenil a vyhrál. V druhém zápase udělal vetší tempo a série úderů zakončil výbornými přesnými podmety a tak bylo i zlato u Petra Záděry.

Myslím, že jsme všichni odvedli dobrou práci a jeli jsme domů velmi spokojeni i s trenérem, kterému patří velké dík, protože bez něj by klub Iron Fighters vůbec nebyl a na tož úspěchy borců, kterými se dosud klub může chlubit. Tím děkuji za všechny bojovníky!

 

                                                                                                               Alena Paldusová